Farnost Břeclav-Poštorná

Základní informace


Základní kámen na stavbu kostela byl položen 24. června 1895 a kostel byl slavnostně vysvěcen o tři roky později 3. července 1898 vídeňským biskupem Dr. J. Schneiderem za přítomnosti celé knížecí rodiny Lichtenštejnů. Kostel byl postaven na popud poštorenského obyvatelstva a usedlíků z přifařené Charvátské Nové Vsi za podpory tehdy vládnoucího knížete Jana II. z Lichtenštejna pod vedením architekta Karla Weinbrennera. Jako vzor ke stavbě kostela si Weinbrenner vybral vídeňský kostel Panny Marie Vítězné od architekta Friedricha Schmidta. Na stavbu byl použit materiál z místních keramických závodů (tehdy se jednalo o knížecí cihelnu) a bylo použito na 200 druhů cihel, dlaždic, tvarovek a glazované keramické krytiny. Samotnou výstavbu kostela provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Tento kostel byl náhradou za kostel původní, který stál téměř na místě dnešního kostela. Podle farní kroniky byl původní kostel postaven v roce 1339. Tehdy byla Poštorná a Charvátská Nová Ves filiální farností valtického kostela a nesídlil tady kněz, který by poštorenský kostel spravoval. Zmínka o faře pochází až z roku 1570, kdy k poštorenské farnosti patřil i nedaleký Hlohovec. Jednu dobu dokonce poštorenští kněží spravovali i kostel v Břeclavi, a to přesto, že Poštorná až do roku 1920 patřila k Dolním Rakousům, zatímco Břeclav ležela na Moravě. Na starém kostele se v průběhu doby neprováděly žádné velké opravy, proto kostel pomalu chátral a v polovině 19. století po rozmachu Poštorné už ani svou kapacitou nevyhovoval požadavkům farnosti.

Hlavní průčelí poštorenského kostela je obráceno k vyústění břeclavské cesty. To podnítilo orientaci kněžiště netradičně směrem na jihozápad. Nad portálem se nachází socha žehnajícího Krista jejímž autorem je Josef Beyer.

Poloha a dostupnost


Autem

8 min (8,4 km)

Na kole

38 min (10,5 km)

Pěšky

2:53 h (11,2 km)

Chystáte se na cyklovýlet po okolí?

Kola vám rádi zajistíme. Kontaktujte nás pro zjištění dostupnosti.

Sdílejte tento příspěvek